Tykev nebo dýně? - Enpeka a.s. Žďár nad Sázavou

Naše výrobky


Tykev nebo dýně?

Zvětšit

Odpověď není jednoduchá. V encyklopedii Wikipedia se můžeme dočíst: „Dýně je lidový název nejčastěji pro tykev turek (nazývanou také dýně obecná, latinsky: Cucurbita pepo) nebo tykev velkoplodou (nazývanou také dýně velkoplodá, latinsky: Cucurbita maxima). 

Cucurbita pepo neboli dýně obecná patří mezi nejstarší kulturní plodiny, neboť její semena se dochovala již z období 5000 let př. n. l. Pěstována byla v oblastech střední Ameriky. Tato jednoletá rostlina keříčkového vzrůstu s velkými oranžovými květy byla vyšlechtěna do velmi rozdílných variet s různorodými tvary plodů - bobulí: patří sem cukety, patizony a tykev olejná. Tykev obecná patří mezi letní tykve, které mají pravidelnou sklizeň hlavně mladých plodů. 
Cucurbita maxima neboli tykev velkoplodá pochází jako druh zřejmě z Peru, kde se prokazatelně pěstovala již v 11. století př. n. l. Její semena byla nalezena v peruánských hrobech. Tato jednoletá bylina vytváří až 10 m dlouhé lodyhy s mnoha úponky. Kulovitý nebo zploštělý plod dosahuje hmotnosti až několik desítek kilogramů. Tykev velkoplodá se řadí mezi zimní tykve, protože se nechává na záhonech zcela dozrát a při správném skladování přečká zimu.

Jedná se nejčastěji o zeleninu oranžové barvy z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae), která je plodem jednoleté popínavé rostliny původem z Latinské Ameriky. Do Evropy se dostala koncem 15. století v souvislosti se španělskými kolumbovskými výpravami.
Nejdůležitější varietou pro potravinářský - a také pro pekařský - průmysl vzhledem k využití semen je varieta oleifera neboli tykev olejná. Je to poměrně náročná teplomilná plodina s kratší vegetační dobou asi 120 dnů. Pěstuje se v teplejších oblastech s lehkou půdou a je náročná na organické hnojení, vodu i teplo. Když klesne teplota pod hodnotu 10 °C, zastavuje se růst a snižuje se i kvalita úrody. Sucho a chlad způsobují shazování květů a mladých plodů. Nejdůležitějším produktem jsou semena, která na rozdíl od běžné tykve nemají kožovité oplodí (jedná se o tzv. bezslupková jádra).

Složení dýňových semen
Semena tykve se využívají vpotravinářství afarmaceutickém průmyslu a pro svůj obsah oleje jsou řazena mezi olejniny. Po výrobě oleje zůstávají pokrutiny a extrahované šroty, které je možné použít jako bílkovinné krmivo pro hospodářská zvířata. Pro výživu lidí se využívají jednak celá semena, buď pro přímou spotřebu, nebo jako přísada do různých druhů pečiva, a také samotný olej. Olej lisovaný za studena má zelenou barvu a je považovaný za jeden z nejzdravějších rostlinných olejů. K jeho účinkům patří příznivé působení na krevní oběh a žlázy s vnitřní sekrecí. Také se doporučuje konzumovat tento olej při snaze redukovat výšku cholesterolu v krvi. Semena obsahují 45-50 % oleje – jedná se o velmi hodnotné tuky obsahující esenciální mastné kyseliny skupin omega-3 a omega-6. Dále jsou semena tykve složena z 32-38 % dusíkatých látek, 3-5 % sacharidů, 2-4 % hrubé vlákniny a 4-6 % minerálních látek. Z minerálií se jedná zejména o draslík, fosfor, hořčík a dále některé mikroprvky - hlavně zinek, měď, mangan a selen. Z vitamínů jsou zastoupeny hlavně vitamín E, B1, B2, B6, A a D. Pro své bohaté složení se dále olej získaný lisováním tykvových semen za studena využívá ve farmaceutickém průmyslu k výrobě léků a v kosmetickém průmyslu.

Další zdravé látky
Moderní věda odhalila, že semena dýně jsou bohatým zdrojem fytosterolů, což jsou přírodní steroidy, které působí proti hormonálním změnám probíhajícím v těle mužů a také protizánětlivě. Semena jsou též dobrým zdrojem zinku - minerálu, který napomáhá ke zmenšení prostaty a podporuje imunitní systém.

Historie lidového léčitelství
V indiánském lidovém léčitelství bylo „odpradávna“ známo, že dýňovými semínky lze u dětí i dospělých odstranit škrkavky či tasemnice ze zažívací soustavy. Přitom už několik čerstvých semínek brazilské dýně rychle a účinně ničí tyto cizopasníky. Čím chladnější je však podnebí, kde dýně roste, tím více semínek je zapotřebí, aby měla léčebné účinky. Některé prameny uvádějí případy, kdy dýňová semínka vyléčila zbytnění předstojné žlázy neboli prostaty. Tolik z lidového léčitelství.

Většímu a širšímu využití dýňových semen v pekařství brání jejich vysoká cena. Přesto si stále častěji razí cestu ke spotřebiteli. A to je dobře!

<< Zpět